I přestože přechod na ekologické hospodaření není pro zemědělce jednoduchý, poptávka po certifikátech bio produkce stále roste. Podle Jana Dehnera (svou fotografii si nepřál zveřejnit, pozn. aut.) ročně přibude v oblasti ekologického zemědělství okolo sta nových vydaných certifikátů. Mírně se letos navyšují po předchozích vyrovnaných letech i certifikace pro kosmetiku.

Na jaký typ produktu se u vás žádá o certifikaci nejčastěji?

Nejenom u naší organizace, ale v rámci celé České republiky existuje tak zvaný Registr ekologických podnikatelů, který spravuje Ministerstvo zemědělství. Tam je momentálně asi šest tisíc subjektů, které ekologicky hospodaří v rámci České republiky. A z nich je 4 700 subjektů, které hospodaří na půdě a se zvířaty. Ti musí každým rokem certifikát získat nebo obnovit. Takže nejvíce certifikátů je všemi kontrolními organizacemi vydáváno buďto na zvířata anebo na produkty z půdy.

Mění se v průběhu let žadatelé?  

Mění se. Tak jako se všeobecně mění podnikatelská struktura, tak i zemědělci se obnovují a přichází mladí. Z našich dat vychází, že za poslední tři roky přibylo přibližně tři sta ekologických zemědělců. Zvyšuje se úroveň zemědělského ekologického podnikání a zároveň do toho oboru přichází víc mladých lidí.

Takže poptávka po certifikátech v posledních letech roste?

Zatím ano, zatím roste. Je to dáno i dotační politikou státu.

Jak to vypadalo v číslech poslední roky?

V rámci ekologických zemědělců jsme v roce 2018 vydali asi 1 950 certifikátů, o rok později 2 060 certifikátů a loni 2 150.

A jak to vypadá v kosmetickém průmyslu?

V průběhu uplynulých tří let jde o vyrovnané počty producentů, letos se mírně navýšily.

Pandemie se na zemědělské produkci nijak neodrazila?

Pandemie se všeobecně nemůže v zemědělství nijak projevit, protože to není výroba na sklad. Když nevyjedete na půdu, tak ji ročně prohospodaříte, a tím pádem ztratíte celou úrodu. Zároveň půdě i ublížíte, když na ní nebudete podle správné zemědělské praxe hospodařit. Zvířata musíte krmit a dojit každý den. Nedá se z toho utéct.

Jaké jsou postupy při získávání certifikátů?

Systém je nastaven pro všechny kontrolní organizace stejně. Žadatel si podá žádost k jakékoliv kontrolní organizaci, která má pověření Ministerstva zemědělství. Organizace zpracuje žádost a s žadatelem se dohodne na vstupní kontrole. V rámci vstupní kontroly se podívá na to, jak firma momentálně hospodaří, zda to je v souladu s ekologickými pravidly nebo je potřeba k ekologickým pravidlům dojít. I proto existuje přechodné období.

Jak vypadá kontrola?

Při vstupní kontrole projdeme jak to vypadá venku, čili zázemí, sklady, krmiva, steliva, ustájení zvířat, hospodaření se zvířaty. Podíváme se po pozemcích, co je zaseto, jak se ošetřují, jak vypadají sousedé přiléhající k těm pozemkům. Inspektor to zhodnotí a zápis předá svému certifikačnímu orgánu. Do třiceti dnů se žadatel dozví, zda bude či nebude zařazen do ekologického zemědělství.

Probíhá kontrola i přilehlých sousedů?

Ano. Máme za povinnost se podívat na to, jakým způsobem jsou pozemky žadatele o zařazení do ekologického zemědělství ovlivněny hospodařením jeho konvenčního souseda. Musí se přijmout opatření, aby se zamezilo vlivu z konvenčních postřiků a hnojiv, a tyto vlivy nepůsobily na ekologickou produkci.

Jaká ta opatření jsou?

Pokud se opatření týká například orné půdy a jedná se například o situaci pěstování konvenčního obilí vedle ekologického obilí, tak by se měl minimálně ten první pás obilí, přiléhající k tomu konvenčnímu, sklidit odděleně a měl by být použit mimo ekologické zemědělství.

Stává se, že žádost o certifikaci zamítnete?

Stává se to také. Žádost neprojde systémem inspekce, protože například nedodržuje pravidla hospodaření s hnojivy nebo používá chemické látky, které nejsou povoleny do ekologického zemědělství, a bude je používat dál. Nechce se tomu vyhnout. Pokud k takovému klientovi dojdeme a zjistíme, že není možno se posunout někam dál, tak prostě tu žádost odmítneme.

Takže není pak ani zařazen do přechodného období?

Není zařazen a zůstává dál konvenčním zemědělcem.

Může se o udělení certifikace žádat znovu i po odmítnutí?

Může. Pokud se žadatel přizpůsobí pravidlům ekologické produkce, která jsou stanovená a jsou platná pro celou Evropskou unii. Není důvod, proč by nemohl žádat podruhé o vstup do ekologického zemědělství.

Stává se, že musíte již získanou certifikaci po kontrolách odebrat?

Každý rok musíme provést inspekci. Vydáváme certifikát s platností na patnáct měsíců a v rámci té doby musíme provést řádnou inspekci. Pokud při kontrole zjistíme, že něco bylo porušeno a nevyhovuje to legislativním předpisům, tak ten certifikát buď není obnoven anebo je odebrán.

Jak třeba vypadá porušení předpisů?

Například pokud se budou bio dojnice krmit konvenčním mlátem, což není přípustné, tak dojde k odebrání certifikátu na bio mléko i certifikátu na chov bio skotu mléčného. Potom zase běží nějaké přechodné období a až doběhne, může zemědělec o certifikát opět požádat, pokud bude plnit pravidla, tak jak je plnit má.

Takže žádná černa listina takových firem neexistuje?

Černá listina neexistuje. Bohužel může do toho spadnout každý, kdo prostě nějakým způsobem pravidla poruší a například si neověří svoje nákupy surovin. Nebo na to přijdeme my, protože máme za povinnost brát vzorky, a v rámci odběru dojdeme ke zjištění, že zemědělec překračuje stanovené limity pro ekologickou produkci.

Bavili jsme se o těch jednotných nařízeních v rámci EU. Platí tedy i ty české certifikáty v rámci Evropské unie?

Obě normy EU hovoří o tom, jak by ten certifikát měl vypadat a co by měl obsahovat. A zároveň říkají, že takto vydaný certifikát platí v celé Evropské unii. Takže to, co vyprodukují například v Portugalsku a je to certifikované, tak my nemáme povinnost kontrolovat, protože to zboží již ověřili portugalští kolegové.

Jak by to vypadalo, kdybyste chtěli tyto výrobky dostat i na jiný trh? Americký například, kde nejsou jednotné normy?

Tak je to na vyjednávání Evropské unie s třetími stranami. Máme vyjednáno určitě s Kanadou, Japonskem a s Amerikou. Tam je možno evropské, potažmo české biopotraviny vyvážet, ale musí k tomu být vytvořen i vývozní certifikát.

 

Autor: Valentina Podlesná, EKONEWS